Červenec na vinicích přinesl extrémy, které vinaři nepamatují
Červenec na vinicích přinesl extrémy, které vinaři nepamatují
Starý Plzenec, 29. července 2026 – Moravské vinice prošly během července sérií povětrnostních extrémů, jaká nemá v paměti vinohradníků obdoby. K trvajícímu půdnímu suchu se přidaly bleskové srážky a opakovaná krupobití. Vinohrady na Břeclavsku zasáhla supercela, na Bzenecku zase naměřili vinohradníci v minulých dnech ráno pouhých 6 °C. Úroda bude nižší, kvalita hroznů ale zatím vypadá dobře.
Poničené a menší bobule znamenají nižší úrodu
Lokální supercela a krupobití na vinicích na Břeclavsku poničily v červenci část bobulí. V nejvíce postižených oblastech jsou škody i na letorostech, na nichž se zakládá úroda pro následující sezony. Škody tak budou místy dvouleté.
„Tak extrémní rok nepamatujeme. Nedá se plánovat, jeden týden řešíte, jak révu zalévat, druhý týden kroupy a čekáte, co přijde dál,“ říká Petr Ptáček, vinohradnický manažer skupiny BOHEMIA SEKT, která na Moravě hospodaří na 560 hektarech vinic ve třech vinařských podoblastech.
Sucho pokračuje, určující je podloží
Bouřky posledních dnů přinesly místy vydatné srážky, jižní Moravu ale z velké části minuly nebo zde spadlo jen několik milimetrů. Půdní sucho zde proto pokračuje. V hloubce 40 až 100 centimetrů, odkud réva čerpá vodu, zůstává podle projektu Intersucho vlhkost pod 10 procenty. Nejhorší situace má z celé republiky přetrvávat na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku, tedy ve vinařských oblastech.
Nedostatek vláhy ovlivnil parametry bobulí, které jsou na některých místech menší a úroda tak bude nižší. „Úroda bude nižší, to už je jasné. O kolik přesně, to teď nikdo neodhadne, protože další dny to mohou ještě hodně změnit. Naštěstí kvalita zatím vypadá dobře. Musíme doufat, že tak to bude pokračovat,“ dodává Petr Ptáček.
V dalších dnech se navíc mají vrátit extrémně vysoké teploty dosahující až 38 °C. Kde je to možné, vinaři proto zalévají. Závlahou je ovšem na Moravě vybavena zhruba pětina plochy vinic. Na zbytku rozhoduje o osudu révy to, co je pod ní. Ne každé podloží hospodaří s vodou stejně. Některé půdy fungují jako podzemní zásobárna, z níž réva čerpá vláhu hlubokými kořeny, jiné vodu jen propustí. „Například na Pálavě máme vápencové podloží, které má schopnost zadržet určité množství vody, a proto přestože tam slunce svítí nejvíce z celé republiky, réva prosperuje. V Sedleci nebo v Bzenci jsou naopak písčité spraše, které jsou vysoce propustné a vodu nezadrží, takže dopady sucha jsou tam významnější,“ vysvětluje Petr Ptáček.
Práce s vodou je pro budoucnost vinohradnictví zásadní
S přibývajícími extrémními sezonami bude význam efektivního nakládání s vodou dál růst a vinohradnictví se na to musí připravit. BOHEMIA SEKT proto loni na podzim zahájil víceletý test řízené závlahy. Testovací řádky dostávají tolik vody, kolik průměrně spadne v italské oblasti Valdobbiadene, rodišti prosecca, a zavlažují se podle fenofází révy. „Úvodní sezona přinesla o několik procent vyšší výnos než kontrolní řádky bez závlahy. Letos je ten rozdíl enormní. Keře bez závlahy mají výrazně méně listů a porost je mnohem chudší než na řádcích se závlahou,“ uzavírá Petr Ptáček. Test je součástí projektu DoVinic.cz, který se od roku 2023 věnuje udržitelným postupům ve vinohradnictví.